Poslední den s autem, poslední vysněné místo, kam se chceme podívat. Tedy asi hlavně já, Yveta by nepohrdla ani nějakou tou pláží. Nad městem Güímar je ve skoro kolmé stěně několik set metrů hluboké soutěsky vytesán přivadeč vody. Není to otevřená leváda, ale několikakilometrový tunel ve skále. Z tunelu je do stěny vysekáno množství oken. Celé to připomíná obří vesmírnou loď se šňůrou palubních okýnek. K nahlédnutí třeba na tomto videu.
Aby byla spokojenost všeobecná, parkujeme ještě v lesích pod Teide a dáváme sluneční lázeň. Pak sjíždíme dolů na dálnici a míříme na Güímar. Soutěsku lze v dálce odtušit a je jasné, že tohle není žádná brázdička. Bohužel je ale soutěska tak vysoká (hluboká), že má horní půlku v mracích. Nahoru se vine úzká asfaltová cestička. Už jen z výjezdu po ní se tají dech. Parkujeme a vyrážíme vzhůru. Oblačnost nás obklopuje a k tomu fičí ostrý vítr. Je jasné, že z vesmírné lodi uvidíme prd. Vtom pípá série nových kešek na cestě k Teide, kousek odtud. Ještě chvíli pokračujeme za vysněným cílem, ale pak rušíme naprosto beznadějnou misi, obracíme a jdeme vyměnit vesmírný zázrak za pár laciných bodíků.
Náplastí nám budiž skutečnost, že z laciných bodíků bylo nakonec šest eFTéeFek a to ještě vlivem nedokonalé notifikace k nám nedorazila informace o druhé půlce série. Mohli jsme místním FTF lovcům vytřít zrak úplně...
Žádné komentáře:
Okomentovat